CZ EN DE PL FR

Tvrz Hůrka znovu a znovu překvapuje

Ve vchodovém srubu K – S 12a „U rybníčku“ dělostřelecké tvrze Hůrka byl koncem října 2013 objeven vzácný pozůstatek nejmohutnějších pancéřových dveří čs. opevnění z let 1935–1938.

Nejdříve pár slov o vratech uzavírajících vjezd ve vchodových objektech tvrzí čs. opevnění. S ohledem na důležitost vchodových objektů tvrzí, budovaných co nejdále od obranné linie na krytém místě, sloužících k zásobování a ke vstupu osádky, nepřekvapí, jak důkladné měly být uzávěry vjezdu pro nákladní vozidla a jak silná měla být jejich obrana. Vjezd měla chránit troje vrata:

1)    Vrata mřížová – která měla „skládací“ provedení a hmotnost cca 1.000 kg.

2)    Vrata padací – která se měla spouštět do dolního patra vchodového srubu a která představovala vůbec nejmohutnější typ uzávěru na čs. opevnění. Mimochodem byla odolná proti pěchotním nebo malokaliberním dělovým střelám mířeným přímo na vchod, uměla zachytit i střepiny a tlaky vzniklé při explozi velkých dělových střel a leteckých pum v blízkosti objektu. Jejich konstrukce byla poměrně složitá, neboť se vyžadovala i jejich hermetická těsnost a tím odolnost proti bojovým otravným látkám. Hmotnost celku – tedy vlastních vrat, rámu, protizávaží a výstroje činila přes 21.000 (!) kg.

3)    Vrata zasouvací – se odsunovala vpravo a vlevo od vjezdu a měla alespoň z části plnit úkoly vrat padacích, pokud by došlo k jejich poškození či zničení. I zasouvací vrata byla mohutně dimenzovaná, po uzavření hermeticky těsná. Hmotnost celku – tedy obou vrátní (křídel), rámu a výstroje činila cca 8.000 kg.

Podle prvotních úvah důstojníků Ředitelství opevňovacích prací měla být vrata mřížová k dispozici v patnácti exemplářích v zimě 1939, stejný počet padacích pak do jara 1942, všechna zasouvací – rovněž v počtu patnáct kusů – měla armáda převzít do podzimu 1941.
Na podzim 1938 do opevnění, na své místo, dorazila jen jediná vrata – mřížová pro vchodový srub tvrze Smolkov, kde byla jejich část skutečně namontována.

Všech třech původně plánovaných uzávěr se tak dočkal až vchodový objekt tvrze Hůrka a to v době okupace. Pro rozsáhlé německé testovací programy byla namontována jak mřížová, tak padací i zasouvací vrata. Mříže v ostatních vchodových objektech tvrzí čs. opevnění se osazovaly až v roce 1946.

Mřížová vrata v původní podobě jsou dobře známa z tvrze Bouda. Na Hůrce, kde mříž přežila testování (jsou zřetelné zásahy z pěchotních zbraní) byla spodní část zkrácena v poválečném období, kdy došlo ke zvednutí podlahy a instalaci kolejí úzkorozchodné dráhy.

Zasouvací vrata jsou dnes rovněž dobře známa, protože se v téměř kompletním a málo poškozeném stavu dochovala právě na Hůrce. Německé testy přežila bez úhony, horší to bylo v poválečném období. I zde se jich dotklo zvyšování podlahy (vyřazení přítlačného systému vrat z provozu), ale také vyřezání otvoru v horní části pravé vrátně (určeného pro průchod rozvodu teplovodních radiátorů).

O padacích vratech vydal svědectví zápis dochovaný v archivním fondu Velitelství ženijního vojska. Po válce se na Hůrce nacházela i tato vrata, ale byla poškozena. Ve druhé polovině 40. let došlo k jejich demontáži, devět sejmutých pancéřových desek bylo odvezeno a uloženo v jednom ze skladů ženijního materiálu. Tím veškeré dostupné informace o osudu vrat končily… Prozatím…

Provozovatelům muzea bylo sice celkem jasné, že vrata se vší pravděpodobností armáda v poválečném období odstraňovala tak, že jejich masivní rám zůstal na místě. Mělo to totiž logiku. Kdyby se měl rám odstranit, muselo by dojít k jeho odstřelu, nebo velmi pracnému vysekání sbíječkami – a pro to neměla armáda, připravující tvrz ke skladovacím účelům, důvod. Nicméně na těch místech, kde bylo na původní umístění rámu vidět, nic nebylo. Předpokládalo se proto, že je rám zcela pohřben do poválečného betonu v obou patrech srubu. Jak se ukázalo, je tomu tak však jen v dolním patru objektu, kde nové zdivo zahladilo po původních vratech všechny stopy. V patru horním byl rám desítky let skryt jen pod bytelným dřevěným obložením ústí vjezdu.

Při údržbě vrat zasouvacích, prováděné dobrovolníky, tyto napadlo podívat se konečně i pod dřevěný obklad chodby – co kdyby?

Dřevné obložení jsme sejmuli a s potěšením můžeme konstatovat: další velká rarita – z hlediska bunkrologického – objevena na Hůrce! Je to totiž prokazatelně jediný pozůstatek tohoto na čs. opevnění největšího uzávěru.

Několik slov o tom, jak měla vrata vypadat a fungovat:

Vrata tvořila:
-    Vráteň (ocelový plech rozměru 318 × 318 × 2 cm) lemovaná po krajích traverzami, vyztužený třemi příčnými dvojitými a třemi svislými   dvojitými výztuhami z traverz.
-    Devět ochranných pancéřových desek upevněných na vrátni (v nich dva střílnové otvory), každá ochranná deska měla rozměr 985 × 985 × 50 mm.
-    Rám je vytvořen z ocelových profilů s otvory na 16 mechanických těsnidel.
-    Součástí vrat byla lana a prvky na jejich vedení.
-    Protizávaží tvořily dvě nádrže vylité olovem (protizávaží mělo celkově o 120 kg vyšší hmotnost, než pohyblivá část vrat).
-    Vráteň s devíti ochrannými pancéřovými deskami měla hmotnost cca 7.600 kg, protizávaží cca 7.720 kg, celkem hmotnost pohyblivé části vrat dosahovala 15.200 kg, pevná část vrat cca 6.000 kg, celek pak cca 21.000 kg.

Další údaje:

-    Obsluhu vrat zajišťovali 2 muži, samovolné uzavření vrat po odjištění pojistky proběhlo do 15 vteřin, závaží přes ovládací prvky automaticky dotlačila těsnidla.
-    Odolnost ochranných pancéřových desek proti přímému zásahu plnopancéřovým granátem ráže 4,7 cm.
-    Těsnění vrátně do rámu zajišťovaly pásy juty, přítlak dosahoval 10 tun prostřednictvím 16 ti těsnidel.
-    Přejezd spuštěných vrat umožňoval 1 cm silný žebrovaný plech, který se sklápěl k podlaze.
-    Pro vyrovnání výrobních nerovností (pancéřové ochranné desky, ani vráteň nebyly 100% rovné) bylo mezi nosnou desku a ochranné pancéřové desky vloženo plátno namočené v suříku.

Už na počátku měsíce listopadu proběhlo základní čištění objevených pozůstatků původních padacích vrat a první zájemci si je od 5. 11. 2013 mohou při návštěvě Hůrky prohlédnout. První fotografie zde:






Optimalizováno pro: 800x600 | IE, Mozilla FireFox| XHTML 1.0 Transitional | CSS | Designed by: HADAPrint; PHP by tam!ko